ŠŤEDROŇ 2025
Smyslem skladatelsko-muzikologického projektu je připomenout obdivuhodnou tvorbu dvou zástupců hudebního rodu Štědroňů, a to skladatele Vladimíra Štědroně a muzikologa Bohumíra Štědroně, od jejichž narození v roce 2025 uplyne 125 a 120 let.
Projekt zejména oživí svébytný skladatelský odkaz Vladimíra Štědroně (1900-1982), který prošel zajímavým vývojem. Bohaté hudební zázemí vyškovské rodiny, kulturní a umělecké prostředí janáčkovského města Brna, studium na pražské konzervatoři a později v mistrovské třídě Josefa Suka, přátelství bratrů s Rudolfem Firkušným, styky se souputníkem Bohuslavem Martinů a jejich rozdílné cesty. To mnohé vytváří souvislosti, na něž je podnětné vzpomenout.
Osobnost Bohumíra Štědroně (1905-1982) je mnohem známější: jeho muzikologické a pedagogické dědictví žije dosud mj. v janáčkovském badatelském oboru a rovněž v současnosti stále vydávaném elektronickém hudebním slovníku, který je pokračováním Československého hudebního slovníku z 50. a 60. let minulého století. Je to naše zásadní dílo, zahrnující a mapující skladatele, interprety i instituce, spolky a organizace.
Projekt se skládá ze tří navzájem na sebe navazujících částí. Retrospektivní nahrávka vydaná ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon představí vybrané orchestrální i komorní skladby Vladimíra Štědroně v interpretaci předních jmen české klasické hudby (např. Sopranistka Libuše Domanínská, Janáčkovo kvarteto, Brněnská filharmonie). Paralelně s vydáním nahrávky bude ve spolupráci s HAMU uspořádána stejnojmenná výstava, jež tvorbu obou bratrů (skladba, muzikologie, hudební lexikografie) představí v současném kontextu akademického prostředí. A konečně, slavnostní koncert, konaný v říjnu 2025 představí kromě vybraných skladeb Vladimíra Štědroně v podání předních interpretů a interpretek současnosti.
Kromě toho zazní také skladby tří hvězdných jmen české klasické hudby: Leoše Janáčka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Oba bratři měli k těmto osobnostem velmi úzký vztah: hudební vědec Bohumír zasvětil janáčkologii velkou část své pracovní kariéry a korespondoval s Josefem Sukem i Bohuslavem Martinů. A právě Martinů byl spolužákem Vladimíra Štědroně na Pražské konzervatoři. Oba dva působili ve třídě Josefa Suka.
Projekt je současnou sondou do naší rozmanité a bohaté hudební historie. Ukazuje, že umělecká tvořivost hudebních rodů nebyla typická jen pro baroko a klasicismus, ale zůstává kontinuálně přítomna rovněž v české hudební kultuře 20. století. Je to neustálé podhoubí pro umělecký život, které tvoří důležité impulzy pro životy příští.